ÁJURVÉDSKÉ BYLINKY

Tato kniha je skriptem pro studenty prvního ročníku gymnázia.

Obrázky jsou jen doplňkem k textu a neodpovídají konkrétním tématům.

Informace v této knize vyplývají z tradičních zkušeností a nejsou výsledkem žádných laboratorních výzkumů moderní vědy.

1. Adžmóda, 2. Agnimantha, 3. Aguru, 4. Ahifen, 5. Akšót, 6. Ám, 7. Amala, 8. Amlika, 9.Amrit, 10. Ananas, 11. Apamárg, 12. Aparádžit, 13. Aragvadha, 14. Ardžun, 15. Ark, 16. Ašóka, 17. Ašvagandha, 18. Ašvattha, 19. Atasí, 20. Ativiša, 21. Avartaki, 22. Babbul, 23. Bakuči, 24. Bakula, 25. Bála, 26. Bhallataka, 27. Bhanga, 28.Bharngi, 29. Bhringarádž, 30. Bhúmi Amalaki, 31. Bhurdža, 32. Bibhitaka, 33. Bilva, 34. Bráhmí, 35. Bruhatí, 36.Čandan, 37.Čangérí,38.Čauhar, 39. Čhatrak, 40. Čitrak, 41. Čópčiní, 42. Dadima, 43. Danti, 44. Daruharidra, 45. Deoda, 46. Dhanija, 47. Dhatakí, 48. Dhatura, 49. Dhav, 50. Drónapušpí, 51. Dudhali, 52. Dugdhika, 53. Durvadvajam, 54. Džajanti, 55. Džajafal, 56. Džamun, 57. Džatamansi, 58. Džati, 59. Džatiphala, 60. Džíra, 61. Džívanti, 62. Džjótišmatí, 63. Ela, 64. Erenda, 65. Gádžr, 66. Gambhari, 67. Gandha Prasarani, 68. Gandhtran, 69. Gódživha, 70. Gókšuru, 71. Guggulu, 72. Gundža, 73. Hansrádž, 74. Hapuša, 75. Haridru, 76. Harita, 77. Haritaki,78. Hingu, 79. Hirabol, 80. Hritparní, 81. Indravaruní, 82. Isabgol, 83. Jaštimadhu, 84. Javaní, 85. Javasa, 86. Kakódumbar, 87. Kala džir, 88. Kadali, 89. Kančanar, 90.Kantakárí, 91. Kapikaččhu, 92. Karandža, 93. Karavír, 94. Karpúr, 95. Kaš, 96. Katfala, 97. Katuka, 98. Kétakí, 99. Khadira, 100. Kiratatikta, 101. Krišnabídžam, 102. Krišnadžírak, 103. Kulattha, 104. Kumárí, 105. Kumbhika, 106. Kumkum, 107. Kupílu, 108. Kuša 109. Kušmand, 110. Kuštham, 111. Kutadža, 112. Langalí, 113. Latakarandž, 114. Latákasturí, 115. Lavang, 116. Lódhra, 117. Madanfal, 118.Maduras, 119. Majafal – Majaphalam, 120. Manakanda, 121. Mandúkparní, 122. Mandžišthá 123.Mansaróhiní, 124. Maríča, 125. Markandika 126. Méšašringí, 127. Méthí – Méthika, 128. Mišréja 129. Mustak, 130. Nágadantí, 131. Nágakésar 132. Nágbála, 133. Nala, 134. Narikel, 135. Nimba 136. Nimbuka, 137. Nirgundi, 138. Palandu, 139Palaša, 140. Parasik Javani, 141. Paridžátak 142. Pašanbhéd, 143. Patala, 144. Patha, 145. Patól, 146.Pílu, 147.Pippali, 148. Pítamúla, 149. Prijangu

150. Prušniparní, 151. Punarnava, 152. Punnag, 153. Puškarmúla, 154. Rakta Čandan, 155. Rasóna, 156. Sahadéví, 157. Sairédžak, 158. Saptaparna, 159. Saral, 160. Sariva, 161. Sarpagandha, 162. Saršap 163. Sítafal, 164. Snuhí, 165. Suči – Sučhie, 166. Suran, 167. Šaileja, 168. Šal, 169. Šaliparní, 170. Šalmali, 171. Šánkhapušpí, 172. Šarapunkha, 173. Šatapušpa, 174. Šatavari, 175. Šigru, 176. Širíš, 177. Šjónak, 178. Šringatak, 179. Šunthi, 180. Tál, 181. Talapatri, 182. Taliparní, 183. Talispatram, 184. Tálmulí, 185. Tédžóvati, 186. Tilam, 187. Tinduk 188. Trivrut, 189. Túd, 190. Tulsí, 191. Tuvaraka 192. Tvak, 193. Udumbar, 194. Upakunčika, 195. Ušíram, 196.Váča, 197. Vánapalandu, 198.Vánapsika, 199.Vandak, 200.Vanša, 201. Varun, 202. Vása, 203. Vat, 204. Vátam, 205. Vatsanábh, 206. Vidang, 207. Vidarí, 208. Vidžajsar, 209. Vriddhadaru

Formát A5 stojatý, 452 stran, barevná obálka, vnitřní text a ilustrace černobílé, kroužková vazba, cena: 350,- Kč

Kniha předkládá bylinky, o kterých jsou známé ájurvédské vlastnosti, zejména chuť na jazyku, chuť po vstřebávání, vliv oteplující a ochlazující na tělo, tridóš, gamitva,... Pokud jsou známy tyto informace, dá se říci, že je to bylinka ájurvédská. Většina bylinek zde popsaných roste

Je popsáno 209 bylin a předány informace k: Rod, latinský název, sánskrtiský název, Botanický popis, vlastnosti - guna, dóš, vnější použití, vnitřní použití, nervová soustava, trávicí soustava, oběhvá soustava, dýchací soustava, pohlavní orgány, močová soustava, pokožka, satmikaran, použité části, léky.... Je uvedená šrótógamitva - dóš, dhátu, mala, orgány

AŠVAGANDHA - Withania somnifera Dunal.

Rod: Solanaceae (solamen – utěšující)

Latinský název: Withania – vědec, somnifera – způsobující spánek

Sánskritský název: balada, gandhanta, vadžináma, vadžiní, puštida, punja, vátaghni, balja, hajahja, vruša

Botanický popis: keř dosahující výše 1 – 2 m. Větve jsou kulaté a míří na všechny strany. Listy jsou střídavé a kulaté, 5 – 10 cm dlouhé a chlupaté. Květy jsou v trsech ve tvaru deštníku a vyrůstají z kořene listu. Zelené nebo bledě žluté vrcholíky květu. Plody jsou malé, kulaté, šťavnaté, tobolkovité, světle červené jako gundža (proto se nazývá dhórgundža). Semena jsou malá, sliznatá a plochá. Kořeny jsou 1/3 – ½ m dlouhé, tlusté jako prst, zvnějšku jsou šedé a zevnitř bílé. Jemné mokré kořeny páchnou jako kůň, proto se nazývá ašvagandha a také proto, že kdo ji užívá, bude silný jako kůň – fyzicky i sexuálně. Kvete v šaradu (na podzim) a pak nese plody.

VLASTNOSTI:

Guna: laghu, snigdha, Rasa: madhur, kašaj, tikta, Vipák: madhur, Vírja: ušna

Dóša: kaf váta šamak. Užívá se při nemocech vzniklých z kaf a vát.

Vnější použití: snižuje otoky a bolesti – na zvětšené nebo svědící žlázy se aplikuje pasta z kořene nebo listy. Při nemocech vát a slabosti se provádí masáž olejem. Šťáva se používá jako kapky do uší při bolestech uší.

Vnitřní použití: Nervová soustava: Je sedativní a tonizuje nervy, pomáhá při nevyživených nervech, třesu a nespavosti.

Trávicí soustava: Prášek z kůry povzbuzuje chuť k jídlu, je karminativní a hlístopudný (anthelmintic) a proto se užívá při bolestech břicha, zácpě (constipation) a cizopasnících.

Oběhová soustava: účinkuje na srdce, očišťuje krev a snižuje otoky. Používá se na slabé srdce, potíže s krví a otoky. Odvar se používá při revmatické artritidě (rheumatoid arthritis).

Dýchací soustava: Je vhodná k vykašlávání, je užitečná díky svým protiastmatickým účinkům. Na astma působí spolu s ghí a medem. Když je hlen jen tenký, užívá se v podobě popela nebo zásaditého extraktu. Na kašel a astma se dává malé množství odvaru z kůry. Při výše popsaných nemocech také tonizuje.

Pohlavní orgány: Ašvagandha se proslavila díky svým afrodiziakálním účinkům. Používá se při poruchách semene a bělotoku vznikajícím ze zánětu endometria. 5 g prášku ašvagandhy + 10 g ghí + 250 ml mléka s cukrem je výborné tonikum, výživné a afrodiziakální. Léčí bolesti zad.

Močová soustava: Je močopudná, užívá se při snížení nebo zástavě vylučování moči. Posiluje méda dhátu.

Pokožka: léčí vitiligo a jiné kožní choroby, puchýře vyléčí černý popel z kořenů, když se na ně nanese.

Satmikaran: zvyšuje váhu, zlepšuje imunitu a je afrodiziakální. U dětí odstraňuje nemoci.

Použité části: kořeny, soli, popel, listy (kořeny vařené v mléce)

Léky: ašvagandhadi čúrna, ašvagandha rasajan, ašvagandhaghrut, ašvagandharištha, askandpak, mahárasanádí, sukumarghrut, saubhagjasuntipak.

ŠRÓTÓGAMITVA:

Dóša: váta, kafašamak, Dhátu: šukra (afrodiziakum), atišukrala, mansa, méda (vyživuje), madždža (navozuje spánek, sedativní), Mala: mutra (zastavuje pálení)

Orgány: genitálie (obě pohlaví)

AŠÓKA - Saraca indica Linn.

Rod: Leguminoceae

Latinský název: Saraca indica Linn.

Sánskritský název: hemapušpa, kankélí, šókanáš, karnapurak, subhag, smaracivas, dóšaharí, ráma, pallavadru, raktak, ragi

Botanický popis: připomíná mangovník, dorůstá výšky 10 m. I listy jsou podobné mangovým (asi 10 cm dlouhé). Mladé lístky jsou zbarvené do červena. Krásné květy rostou v trsech a když jsou mladé, jsou zbarvené dožluta. Časem získají červenou barvu. Lusky jsou ploché, dlouhé 8 – 25 cm. Obsahují 5 – 6 semen. Kvete na jaře a plody nese v zimě.

VLASTNOSTI:

Guna: laghu, rukša, Rasa: kašaja, tikta, Vipák: katu, Vírja: šíta

Dóša: kafpittašamak, užívá se při poruchách kaf a pitt

Vnější použití: kůra zmírňuje bolesti a působí jako protijed. Proto se pasta užívá místně při bolestech a otravách.

Vnitřní použití: Nervová soustava: Zklidňuje nervy a proto se užívá při bolestivých poruchách vát. Trávicí soustava: Díky svým svíravým, hlístopudným (anthelmintic) a trávení podporujícím vlastnostem se užívá při průjmu, helmintiáze.

Oběhová soustava: Zastavuje krvácení, očišťuje krev a působí proti otokům. Užívá se při onemocněních krve a otocích. Květy se používají při vykašlávání krve a vnitřním krvácení.

Pohlavní orgány: Posiluje děložní svaly a mírní obtíže s dělohou a také bolesti dělohy. Užívá se při silné menstruaci (menorrhagia), nepřítomnosti menstruace a kapavce (gonorrhoea). Odvar z kůry je tonizující na děložní sliznice, užívá se při mnoha děložních potížích.

Močová soustava: Je močopudný, proto se používá při dysurii a močových kamenech, protože zabraňuje jejich tvorbě.

Teplota: snižuje pocit pálení spojený s prodlouženým horečnatým stavem.

Satmikaran:

Použité části: kůra, semena a květy

Léky: ašókarištha, ašókaghrita, ašókakšírpak

ŠRÓTÓGAMITVA:

Dóša: kaf, pitt kšajakárak

Dhátu: rakta (zastavuje krvácení), méda, mansa, rasa

Mala: puriša (svíravá), mutra (močopudná)

Orgány: Děloha (při silné menstruaci (menorrhagia)). Je zejména užitečná při rakta-pradára (silná menstruace) a proto se nazývá přítelem ženy. Pokud někdo chce znát hlavní účinek ašóky, dostane odpověď: pradarádí strí róga.