PATANDŽALI - JÓGASÚTRA 4v1

1009-01

Nové

PATANDŽALI JÓGASÚTRA

díl 1.-4.

Ájurvédáčárja Govinda dží

Formát B5 stojatý, 375 stran, barevná obálka, vnitřní text černobílý

Více informací

12 ks

599,00 Kč

Parametry

Hmotnost 398 g

Více informací

Předmluva

 

Pataňdžali Jógasútraje základním spisem pro studium jógy.Jóga, jak už víme, znamená spojení, sloučení. Ale čeho? Jógaje sloučení vědomostí. Co je vědomost? Vědomost, poznání, jsou védy. Védy, které jsou odjakživa v dějinách člověka po čase stále interpretované v rámci schopnosti aspirantů. Pataňdžalisloučil poznání a vědomosti, které byly velice rozsáhle popsané v předchozích časech různými aspiranty a mistry. Podal je jako esenci v souhrnu ve formě 196 súter, ve čtyřech kapitolách. První kapitola nese název Samádhi páda hovoří o síle člověka stát se věčným. Což je esence všech védských filozofií. Ve druhé kapitole Sádhaná pádvysvětluje postup a metodiku, jak praktikovat, aby se člověk stal věčným. Nemyslí se člověk jako tělo, ale čím je tělo člověkem. To znamená, duše (átmá), pránpurúš. Ve třetí kapitole Vibhúti pádse vysvětlují následky praxe a poznání, zda se postup metodiky vede správně. V poslední kapitole, která se nazývá Kejvaljá pád, je uveden souhrn a popis o sjednocení. 

Tato kniha obsahuje verše starodávného spisu Pataňdžali Jógasútra. Verše jsou popsané, vysvětlené a zjednodušené, aby je každý člověk pochopil. Pataňdžali Jógasútraje tisíce a tisíce let stará záležitost a styl uvažování, chování, denní režim, kulturní zvyky byly rozhodně odlišné od dnešních. I přístup k poznání je velice odlišný. Ájurvédskáuniverzita si dala za cíl předat staré spisy i těm, kdo se o jógu zajímají v dnešní době, usnadnit pochopení sútera v rámci komentáře vysvětlit možnost využití v dnešní době. V rámci toho projektu nabízí i spis Pataňdžali Jógasútra

 malá ochutnávka z věhlasného verše: 

....

समाधिपाद1.Samádhi Páda- 2

योगश्चित्तवृत्तिनिरोधः॥२॥

jóga čittavritti niródhah

Definice jógy

 Jóga [jóga]
je zastavení [
niródha
sklonů [
vritti]
mysli [
čitta].

Hned ve druhém verši předkládá Pataňdžalipojem čitt vritti. Čittse chápe jako mysl a vrittise chápe jako její tendence, její povaha, sklony, instinkty. Vrittije chápána vždy vůči referenci. Projevy mysli vznikají na základě porovnání s vlastními referencemi jako s radostí, smutkem, touhou atd. Při projevení např. radosti nebo smutku sklony mysli vyžadují referenci o radosti a smutku. Jde tedy o projev mysli, která se rozhoduje na základě naší vlastní reference. 

Po poměření pak říkáme, že je něco dobré nebo špatné, že chci nebo nechci, smutek nebo radost. To vše je čitt vritti, která obsahuje veškeré tendence lidské mysli. Čitt vrittije kompletní psychologie a čitt vritti védje pak psychologie jako věda. takže stav jóg(sjednocení) zastaví všechny instinkty, tedy tendence mysli. 

Každé slovíčko, které bylo vyřčeno, každou myšlenku, která byla zrozena, každou akci, která byla vykonána, můžeme zkoumat. Je třeba rekapitulovat večer to, co se stalo během dne, kolikrát a jaké konkrétně tendence nás ovládly. Možná jsme se dnes vůbec nesetkali se smutkem nebo touhou. Je potřeba zkoumat, jak se čittprojevila u nás a jak se projevila u druhých. Pataňdžalije dobrou nápovědou, jak žít. Zbavujeme se problémů a stáváme se kšma(subtilní, jemní, pronikaví). Dokonce i při dohadování v rámci rodiny, v práci atd. můžeme uvažovat o čitt.

Rozpoznáním čitt vritti(tendencí mysli, jejích pramenů) získáváme vhled a pak na její projevy nahlížíme z nadhledu. Žít nad věcí je klíčem ke spokojenému životu. To, že se dokážeme podívat na čitt vritti,je díky úspěšné a pravdivé sádhaná (praxi) a přitom pozorujeme okolí, reagujeme, abychom nebyli asociální, přesto vnitřně cítíme čitt vrittiokolností.

Dá se říci, že strach je stres. Strach se bez stresu nezrodí.

Když člověk začne vnímat čitt vrittia začne se jako ájurvédařzabývat i pulsem, pak vidí v pulsu kompletně celého člověka (pacienta), jak chodí, jak sedí, jak se cítí. Z pulsu ájurvédařdokáže vyčíst pacientovu čitt vritti. Puls není nic jiného než zrcadločitt vritti.

Čitt vrittije kouzelná věc. Když se do toho člověk víc vloží, pak je schopen se dostat do prán, do zažívací soustavy, financí, rodinného stavu, do všeho může člověk „vlézt“. Ten, kdo je schopen se podívat do čitt vritti, má pak dokonalý nástroj, jak proniknout do druhého.

 ...

विभूतिपाद- Vibhúti-Páda - 11

सर्वार्थताएकाग्रातयोःक्षयोदयौचित्तस्यसमाधिपरिणामः॥११॥

sarvárthatá ekágrátajóh kšajodajau čittasja samádhi-parinámah 11

Soustředěnost je na houpačce mysli

Splynutí [samádhi]
je výsledkem [parináma]
(konstantního procesu, ve kterém se)
mysl [čitta]

(houpe mezi přemýšlením) 

o všech předmětech[sarva-artha]
a jednobodovou koncentrací[ekágrata]
někdy dolů [kšaj]
a někdy nahoru [udaja].

 

První dvě slova tohoto verše jsou úžasná. První z nich je sarvárthatá. První část sarvaznamená všechno a arthaznamená význam. Další slovo je ekágrátajoh, tj. vlastnosti mysli a dharmaje přirozenost mysli.

Naše mysl je spojená se smysly (oči, uši, nos, jazyk, dlaně), tedy s viděním, slyšením, čicháním, dotykem a chutí. S tím vším je spojena naše mysl. Naše mysl je neustále v provozu a hlídá. Cítíme, že hoří. Nos cítí, že se něco připaluje a čich nás o všem uvědomí. Mysl se věnuje smyslům.

Slyším: „Jsi dobrý učitel“. A Govind je v nebi. Jenom slyšel ta slova chvály a už pociťuje velkou spokojenost. Reaguji podle toho, co slyším. Stejně jako když někdo řekne: "Ty jsi pitomý“. Na oplátku zazní také urážky.

Hlava dělá to, co říkají smysly. Hlava je hlupák, který neumí nic jiného, než žít podle toho, co mu říkají smysly. Vnímat doteky, vůně atd. Jednat podle toho, co vidí oči každý den dvacet čtyři hodin. Co dělám? Člověk je otrokem smyslů. Někdo přinese květinu a reakcí je poděkování za krásnou květinu. Všechno konání je řízeno smysly a smyslovými orgány. Mysl je plně zásobena. Neumíme reagovat na to, co není v rámci pěti smyslů. Umíme reagovat na slova a na pohledy. Žena se navoní a její přítel si musí okamžitě přivonět. Potom parfém pochválí. Proč? Protože je otrokem. Krmíme se jen smyslovými podněty, hodnotíme, co cítíme, co kdo řekl a v reakci pak manipulujeme se vztahem. Jsmedvacet čtyři hodin denně pod vlivem smyslů.

Sarva arthjsou předměty v prostoru, předměty v našem životě, tedy všechny předměty. Vnímat tyto předměty je přirozená vlastnost mysli. Na tom není nic dobrého nebo špatného. Pozorujeme je, používáme je a to je normální. Proto máme oči, uši, nos, kůži a jazyk. Je to proto, abychom mohli existovat. To je přirozenost, je to dharmaDharmaočí je dívat se. Dharmanosu je čichat. Dharmadlaní je dotýkat se a pak poslat zprávu do hlavy. Hlava pak vše interpretuje. Máme smysly, máme paměť a tím je člověk člověkem. Každá bytost je taková. Každá bytost má smysly a paměť. Ať je to brouk, pes nebo hmyz, i ten komár a mravenec má své smysly a svou paměť. Vzpomíná si, že cesta domů vede tudy. Všechny bytosti mají paměť a pátrají v ní. Hledají v paměti. Hledají místo, kde něco objevili, kde je voda, kde je potrava. Všechny bytosti tak fungují. Takto funguje mysl. Vnímá sarva arth,vše co je kolem. Zabývá se tím, co zajímá smysly. Úplně všechno, co kdo říkal, jak to říkal. Je to spojeno s pamětí. Co znám a co vím, je spojeno s pamětí. Není to nic překvapivého, každý člověk něco zná, něco ví a něco umí vypátrat.

To všechno je normální, je to dharmamysli. Vědět o všem, co je kolem. Znát vše o ingrediencích, které vnímáme smysly. Přemýšlet o nich, všechno o nich vědět. Pro mysl je to přirozené, je to dharmamysli.

Další dharmajeekághrtaEkznamená jeden a aghrznamená dopředu. Tedy mít před sebou jen jedno. Směřovat k jedinému bodu, mít jen jeden bod. Mít jeden jediný cíl. Existují tisíce předmětů, to je přirozené, mobil, pračka, děti. Vaříme a máme úplně všechny smysly angažované do vaření. Opakem jeekaghrta, při kterém se vše vypne. Zavřou se oči, uši, čich, skončí dotyky. Vidím svíčku a vidím ji i se zavřenýma očima. Vytáhl jsem to z paměti. Všechny smysly jsou uzavřené, přesto vidím svíčku, která neexistuje. Svíčka svítí mezi obočím. Jen z paměti jsem ji vytáhl.

Vnímám čas, pět až deset minut. To je také vlastnost mysli. Nic mě nezajímá. Opakem je, že mě zajímá úplně vše a nebo mě zajímá jen to jedno, jen jedna jediná věc.

Kšejudajaznamená, že někdy něco ubývá a někdy přibývá. Čittašjaznamená mysl a samádhiparinámje splynutí, je výsledek.

Když cvičitel vede cvičení jógy, říká: „Připravte si místo, lehněte si na záda, dýchejte normálně, představte si, že sedíte u moře v Chorvatsku". Všichni si vzpomenou. A do toho začne na Praze 3 houkat auto a moře rázem zmizí. Hned naskakuje myšlenka, která se pojí k tomu zvuku, možná kradou moje auto. To je sarvár,vše co jsem slyšel, viděl atd.

Ekaghrtje jen moře. Je to jen na nás, jestli vidíme moře v Chorvatsku nebo myslíme na kradené auto. V životě se to houpe. Někdy se dokážeme soustředit a někdy se poddáme smyslům. Snažíme se vidět moře, ale slyšíme i zvuky z místnosti, které s představou nesouvisí. Vnímáme vše a současně se snažíme soustředit se na chorvatské moře. Neustálý přebytek soustředění a úbytek podnětů smyslů vede jednoho dne automaticky ke splynutí, ksamádhi. Snažíme se, přesto nás naše přirozená rozmanitost stahuje, abychom si všimli, jak soused chrápe, moucha leze po noze atd. Neustále se prolíná a mění přirozenost sarvása jednobodovost ekaghrta.Nemusíme se bát, že nemáme samádhi, dhján, máme ten směr, máme soustředění. Snažíme se, aby naše mysl poslouchala. Ekaghrtase má neustále rozšiřovat, udělat jí v mysli místo.

Většinou se věnujeme sarvar, očekávání, dárkům, malování očí atd.

 Někdy se věnujeme tomu NIC. Jen zevlujeme, ničemu se nevěnujeme, protože konání je vždy spojené s časem a prostorem a z toho vzniká esence podle času, který tomu věnujeme.

Recenze

Žádné komentáře zákazníků.

Napsat recenzi

PATANDŽALI - JÓGASÚTRA 4v1

PATANDŽALI - JÓGASÚTRA 4v1

PATANDŽALI JÓGASÚTRA

díl 1.-4.

Ájurvédáčárja Govinda dží

Formát B5 stojatý, 375 stran, barevná obálka, vnitřní text černobílý

Napsat recenzi

30 ostatní produkty ve stejné kategorii:

Zákazníci, kteří si koupili tento produkt, koupili také: