Tato kniha je výkladem druhou části (Sútrasthán) klasického díla ájurvédy známého jako Aštanga-hrda-samhitá (Aštanga hrdajam, Aštanghrdajam). Autorství je připisováno Áčárja Vágbhatta, období vzniku díla není přesně známé, ale dle odhadu se jedná o období buddhistické éry.

Vágbhatta je jedním z nejpůsobivějších klasických autorů ájurvédy. Předpokládá se, že žil v Sind (dnešní Pákistán) a byl synem Simhagupta a žákem buddhistického mnicha Avalokita. Vágbhatta sepsal Aštanga hridajam v sánskrtském jazyce a odkazuje na dříve vzniklá klasická díla Čaraka samhitá a Sušruta samhitá. Sušruta je považován za jednoho z prvních chirurgů a Čaraka za lékařského génia. Vágbhatta ve spise Aštanga hrdajam uspořádal znalosti těchto svých předchůdců a jejich děl.

Celý spis Ašṭanga hrdajam je napsán poetickým jazykem, tvoří jej 7120 sánskrtských veršů, které čtenáři podstupně představí ucelenou ájurvédskou znalost. Aštanga znamená v sánskrtu osm komponentů a hridajam je srdce. Aštanga hrdajam je tedy srdce ájurvédy. Postupně v šesti dílech a celkem stodvaceti kapitolách představuje osm odvětví ájurvédy. Těmi jsou interna, chirurgie, gynekologie a pediatrie, omlazovací terapie, afrodiziakální terapie, toxikologie, psychiatrie neboli duchovní léčení a otorhinolaryngologie (ORL, ušní, nosní, krční). Součástí spisu jsou oddíly o dlouhověkosti, osobní hygieně, příčinách nemocí, vlivu ročních období a času na lidský organismus, význam chutí, popis těhotenství a možných komplikací v průběhu porodu, prakrti člověka, individualitě konstitucí a o různých pomůckách ke stanovení diagnózy. Obsahuje také detailní informace o pěti postupech (pančkarma), jejichž součástí je terapeuticky vyvolané zvracení, užívání laxativ, klystýrů, popis komplikací, které mohou nastat v průběhu těchto léčebných postupů a nezbytné medikamenty.

Aštanga hrdajam je přeložena přímo ze sanskrtu a je jedinečná tím, že překladatelem je rodilý mluvčí a zároveň ájurvédský lékař ájurvédáčárja Dr. Govind Rajpoot PhD., který v Evropě působí už více jak dvacet let. Výrazy v sánskrtu jsou vždy uvedeny kurzívou a ve verši doplněny českým významem v závorce. Některé termíny se často opakují, a proto se dále v knize jejich význam už nepřekládá. Výrazy v závorkách jsou většinou uvedeny v první osobě nebo v infinitivu tak, aby je čtenář postupně přijal za vlastní a užíval jako termíny. V sanskrtu se slova skládají, vznikají kombinací a poskládáním jiných slov dohromady, tudíž každé slovo lze postavit dle potřebného specifického významu. Pořadí jednotlivých slov, jejich kombinace a užití v kontextu má různý význam. Proto slovo v sanskrtu často nelze jednoznačně přeložit, lze pouze definovat jeho význam. Právě z tohoto důvodu je důležité, aby překladatel ze sanskrtu byl zároveň i zkušený ájurvédař, který užité výrazy správně pochopí a poté přeloží, resp. definuje. Přestože i čeština je jazyk pestrý a poetický, význam některých výrazů je vystižen přibližně nebo více synonymy. Může se i stát, že jeden výraz je přeložen na různých místech v knize odlišně, ale nejedná se o chybu, důvodem je právě výše uvedené. Problematika přesného překladu je také jedním
z důvodů, proč jsou verše v knize opatřeny vysvětlujícím komentářem. Sanskrt pracuje s rody jinak než čeština a to byl jeden z dalších problémů v překladu, se kterým bylo nutné se vypořádat. Rody nejsou vždy přesně zachovány, určení vychází především z praktických zkušeností editora a kolektivu korektorů. Skloňování termínů v sanskrtu není doporučeno, přestože v běžném hovoru nebo výuce jej čeští praktikanti ájurvédy používají.

Tato kniha je interpretací prvních čtyř kapitol první části „Sútrasthán“. Tyto kapitoly v dohromady 190ti verších představují obecné zásady ájurvédy. Většinu veršů navíc doprovází vysvětlující komentář ájurvédačárja Govind dží, který čtenáři západního světa umožňuje ájurvédu, vědu o životě, lépe pochopit a přijmout. Díky pečlivému překladu a zpracování představuje Aštanga hrdajam
ve 20. století nové informace a myšlenky srozumitelně. Verše Aštanga hrdajam jsou součástí osnov ájurvédského vzdělávání po celém světě.

Obsah kapitol:

Kapitola 8: Mátrá-šitíja-adhjájam (Áhár-mátrá, Hín-mátra a ati-mátrá, Nemoci višúčiká a alsak, Dóš vlastnosti višúčiká, Alsak a dand-alsak, Ámviš (ám-nepřeměněné tráveniny, viš-jed), Léčení áma dóš, Zákaz použití léků proti bolesti břicha při áma dóš, Další léčení, Áma řešení, Adžírna, Druhy a symptomy adžírna, Vilambiká, Rasšéša-adžírna, Vlastnosti adžírna, Ostatní příznaky adžírna, Nevhodné stravovací návyky, Metodika přijímání potravy, Jídla k odmítnutí, Ingredience nevhodné k pravidelné konzumaci, Ingredience doporučené ke konzumaci, Skladba jídla dle chutí, O množství jídla, Pití po jídle, Pití po jídle (bez konfliktu s vlastnostmi jídla), Indikace pití, Kontraindikace pití pro pacienty, Kontraindikace pití při nemocech, Kdy přijímat jídlo)

9. Dravjádi-vigjánija-adhjájam (Dravja je hlavní, Dravja a ras, ravja guny, dravja, Vlastnosti mahábhút, Směr pohybu hmoty, Vírja, Vlastnosti vírja, Vipák, O sloučení vlastností, Vlastnosti prabháv (působení), Závěrečný verš) 

10. Ras-bhédíjam-adhjájam (O šesti chutích, Vlastnosti ras, Činnosti madhur ras (sladké chuti), Činnosti amla ras (kyselé chuti), Činnosti lavana ras (slané chuti), Činnosti tikta ras (hořké chuti), Činnosti katu ras (ostré chuti), Činnosti kašaja ras (svíravé chuti), Indredience skupiny madhur ras (sladké chuti), Ingredience skupiny amla ras (kyselé chuti), Ingredience  skupiny lavana ras (slané chuti), Ingredience  skupiny tikta ras (hořké chuti), Ingredience ve skupině katu ras (ostré chuti), Ingredience ve skupině kašaja ras (svíravé chuti), Vlastnosti ras, Vlastnosti kašája ras (svíravé chuti), Ras a vírja, Ras a guna, Počty ras, Kombinace ras, Počty kombinací ras, Konec kapitoly)

11. Dóšadi-vigjánij-adhjájam (Vlastnosti konání dóši, Činnosti dhátu, Činnosti odpadu, Vlastnosti zvýšené dóši, Poruchy zvýšeného dhátu, Činnosti zvýšených odpadů, Vlastnosti snížené dóši, Projevy snížených dhátu (ras, rakt, máms, méd, asthi, madždža, šukra), Příznaky oslabení odpadu (stolice, moč, pocení), Jemné odpady, Zvýšení a snížení dóš, Snížené odpady a jejich poruchy, Vztah mezi dóš, dhátu a odpady, Běžné léčení zvýšeného rakt, máms, méd a asthi dhátu, Řešení zvýšené stolice, moči a pocení, Zvýšení, snížení dhátu, Vztah dóš, dhátu a odpadů, Vlastnosti ódž, Ódžem člověk je při síle (nabuzený, tvůrčí), Léčení sníženého či zvýšeného ódž jídlem, Řešení sníženého či zvýšeného ódž, Oslabené a zvýšené dóši, Závěr)

12. Dóša-bhédíja-adhjájam (Sídla vát, Sídla pitt, Sídla kaf, Pět druhů - prán váju, Pět druhů - Udán váju, Pět druhů - Vján váju, Pět druhů - Samán váju, Pět druhů - Apán váju, Pět druhů pitt, Pět druhů kaf, Souhrn tridóš, Zvýšení, shromáždění a výbuch, Pitt, čéj, kóp a šaman, Kaf, čaja, kóp a šaman, Vlastnosti čaj, kóp a šaman, Období pro dóši, Příčiny shromáždění dóš, Rozšíření a zmizení dóš, Mnohé příčiny pro porušení dóš, Příčiny poruchy dóš, Vlastnosti ati, hin, mithja, kál a karma, Diagnostika dóši, Nemoci vnějších cest, Nemoci vnitřních cest, Nemoci středních cest, Konání tridóš, Inspekce vlastností dóši, Opakovaná kontrola pacientů, Tři druhy nemoci podle příčin, Nemoci podle rozsahu, Utišení paratantra nemoci, Názvy nemocí a povinnosti ájurvédaře, Deset způsobů diagnostiky nemoci, Vážné a lehké choroby, Vliv proti množství při těžké a lehké chorobě, Rada pro ájurvédaře,  Druhy dóš)

13. Adhjája (Nekonečné možnosti dóši, Řešení vát, Pokračování řešení vát, Pokračování řešení vát, Řešení pitt, Pokračování řešení pitt, Ochlazování řeší pitt, Milé řeší pitt, Pokračování řešení pitt, Řešení pro pitt, Jak se řeší kaf dóš, Řešení kaf, Vaman řeší kaf, Řešení smíšené dóši, Jiná řešení, Čas pro léčbu, Neřešit kontraindikované experimenty, Rozšíření dóši ze sídla do končetin, Přemístění dóši od končetiny do trupu, Chování dóši v trupu, Léčení přemístěných dóš mimo sídla, Cizí a komplikované dóši, Léčení šikmo se stěhující dóši, Vlastnosti sám a nirám dóši, Vlastnosti ám dóš, Jiné názvy ohledně ám, Význam terminologie sám, Řešení sám dóš, Povinnosti při dóš, Bližší cesty pro dóši, Nevhodné k zastavení, Povinnosti při dóš, Období pro odstranění dóši, Zakázané šódhan v ročních obdobích, Ostatní parametry pro šódhan, Pravidla extrémních případů, Používání medikamentů, Konzumace medikamentů před, při a po jídle, Kdy se přijímá medikament, Způsob podávání medikamentů, Konzumace medikamentů podle nemoci)

14. Adhjája 14 (Samtarpan a aptarpan, Dva druhy léčení, Jednoznačně s výhradou, Dvě skupiny v mahábhútech i procedurách, Vlastnosti šódhan (pančkarma – úvod), Šaman čikitsa (léčení šamanem), Šaman (utišení) váju atd., Vhodný kandidát pro brmhan (plnění), Brmhan ingredience a konání, Vhodné případy pro langhan – pokračování, Vysvětlení šódhan,  Vysvětlení langhan, Příznaky brmhan, Vlastnosti langhan, Výsledek nesprávného dávkování, Vlastnosti přílišného používání langhan a brmhan procedury, Vysvětlení atisthula, Léčení atibrmhan, Jiné medikamenty, Nemoci vznikající z vyhubnutí, Nemoci vznikající z atilanghan (nadměrné vyhubnutí), Obezita, Faktory léčení vyhublosti a obezity, Léčba vyhublosti, Jedení masa je nejlepším plněním, Běžná léčba pro obézní a vyhublé, Dva faktory léčby)

Formát B5 stojatý, 302 stran, barevná obálka, vnitřní text černobílý,