Předmluva

Sušrut samhitá (सुश्रुतसंहिता), doslova „Sušrutova příručka“, je dílo původně napsané v sanskrtu, pojednávající o fyziologii lidského těla. Tento spis je významný díky podrobnému popisu chirurgie v dávných dobách. Sušrut samhitá je součástí výuky ájurvédy na ájurvédských univerzitách.

Stáří tohoto díla je nejasné. Někteří autoři uvádí 3000 let před Kristem, jiní uvádí 1000 let před Kristem. 

Sušrut ve druhé části svého díla píše o róg nidán. Slovonidán znamená komplexní poznání. Slovo rógnidánznamená komplexní poznání chorob. V moderní době se nemoci rozpoznávají a vyjmenovávají podle místa výskytu, podle tvaru, podle chování a nebo podle jména výzkumníků či experimentálních pacientů. V ájurvédě se ale nemoci chápou podle příčin, dóša dhátua jiné názvy, které se používají pro vysvětlení, jsou různé připomínající tvary. V každém názvu v sanskrtu je zachována definice nemoci. Jedna nemoc může mít mnoho různých příčin. Rozpoznání konkrétní příčiny u dané nemoci je jádrem vědomosti nidánu. Při léčbě je nutné znát příčiny choroby, což je velice odlišné případ od případu. A proto nemůže být na jednu nemoc jeden medikament. V dnešní době je tento přístup obvyklý. V ájurvédě se rozpozná nemoc, její příčina podle těchto vlastností, ve slova smyslu dóš, se léčba určí. Před kapitolou léčby je tedy potřeba dobře nemoc rozpoznat. Tato kapitola je tréninkem pro studenty, kdy je potřeba konstantní uvažování a pochopení příčin. Nemoc je projevem nevyvážené fyziologie. Dříve než nidánje tedy potřeba znát jak strukturální tak funkční fyziologii těla.

Pro detailní pochopení a porozumění nemoci bude dobré brát v úvahu áhára vihár, fyziologii, dhátu, dóš, agnia manóguny. Předpokládá se, že čtenář má o těchto slovech povědomí, i když se ve verších neobjevují. Pro studium Nidánsthánamje nutné dokonalé pochopení Ájurvédského povědomí, lidského těla a áhára vihár.                                                                                                                                Autor

..... a malá ochutnávka z knihy: 

Sušrut Samhita, Nidánsthán, k. 1, v. 13

 योवायुर्वक्त्रसञ्चारी  सप्राणोनामदेहधृक्| सोऽन्नंप्रवेशयत्यन्तःप्राणांश्चाप्यवलम्बते||१३|| प्रायशःकुरुतेदुष्टोहिक्काश्वासादिकान्गदान्|१४| 

 yō vāyurvaktrasañcārī  sa prāṇō nāma dēhadhr̥k | sō'nnaṁ pravēśayatyantaḥ prāṇāṁścāpyavalambatē ||13|| prāyaśaḥ kurutē duṣṭō hikkāśvāsādikān gadān |14| 

 Vátavjádhí - prán váju

Fungování vaktra(ústa, hruď, krk) se v této oblasti nazývá prán. Prántvoří tělo, pránpřijímá do těla potravu a je nositelem agní. Poškozený pránvytváří nemoci jako je škytavka, dechové potíže, rýma, kašel atd.

Komentář: Z verše je patrné, že pránje hlavním a základním zdrojem energie života. Víme moc dobře, že proces, který probíhá v hrudníku, krku, nosohltanu a ústech, může snadno ukončit život. Je to velmi citlivá oblast a člověk se může udusit, utopit a podobně. Život závisí na prán. Když začíná růst embryo, pak celá jeho snaha přijít do existence, být člověkem na Zemi, začíná snahou prán vytvořit smyslové orgány. První, co vidíme u embrya je hlava, krk, hrudník. Vyvíjejí se jako první. Nejprve se určí, kde budou umístěné oči, čelo, nos. To je kouzlo prán. Pránje řízený myslí a jakýkoli stav mysli se v prán promítne. Když je mysl klidná, člověk klidně dýchá do celého hrudníku, idaa pingalaje vyvážená, hlas je jasný, barva hlasu je jasná. Jakmile se mysl začne dusit svými emotivními záležitostmi jako je strach či lítost, pak se začne prán poškozovat, což se projeví v hrudníku, průduškách a v krku v podobě dechových potíží jako astma, bronchitida atd. Když člověk prožije šok, zastaví se mu dech. Jak to, že se zastaví dech, když šok dostala mysl? Šok kontaminuje prána ten působí na plíce, které okamžitě také dostanou šok, dech se zastaví. Taková je psychosomatika mezi prán a hrudníkem. „Psycho“ je prán a „somatika“ je hrudník.

Formát B5 stojatý, 316 stran, barevná obálka, vnitřní text černobílý,