Tato kniha je výkladem první části (Sútrasthán) klasického díla ájurvédy známého jako Aštanga-hrda-samhitá (Aštanga hrdajam, Aštanghrdajam). Autorství je připisováno Áčárja Vágbhatta, období vzniku díla není přesně známé, ale dle odhadu se jedná o období buddhistické éry.

Vágbhatta je jedním z nejpůsobivějších klasických autorů ájurvédy. Předpokládá se, že žil v Sind (dnešní Pákistán) a byl synem Simhagupta a žákem buddhistického mnicha Avalokita. Vágbhatta sepsal Aštanga hridajam v sánskrtském jazyce a odkazuje na dříve vzniklá klasická díla Čaraka samhitá a Sušruta samhitá. Sušruta je považován za jednoho z prvních chirurgů a Čaraka za lékařského génia. Vágbhatta ve spise Aštanga hrdajam uspořádal znalosti těchto svých předchůdců a jejich děl.

Celý spis Ašṭanga hrdajam je napsán poetickým jazykem, tvoří jej 7120 sánskrtských veršů, které čtenáři podstupně představí ucelenou ájurvédskou znalost. Aštanga znamená v sánskrtu osm komponentů a hrdajam je srdce. Aštanga hrdajam je tedy „srdce ájurvédy". Postupně v šesti dílech a celkem stodvaceti kapitolách představuje osm odvětví ájurvédy. Těmi jsou interna, chirurgie, gynekologie a pediatrie, omlazovací terapie, afrodiziakální terapie, toxikologie, psychiatrie neboli duchovní léčení a otorhinolaryngologie (ORL, ušní, nosní, krční). Součástí spisu jsou oddíly o dlouhověkosti, osobní hygieně, příčinách nemocí, vlivu ročních období a času na lidský organismus, význam chutí, popis těhotenství a možných komplikací v průběhu porodu, prakrti člověka, individualitě konstitucí a o různých pomůckách ke stanovení diagnózy. Obsahuje také detailní informace o pěti postupech (pančkarma), jejichž součástí je terapeuticky vyvolané zvracení, užívání laxativ, klystýrů, popis komplikací, které mohou nastat v průběhu těchto léčebných postupů a nezbytné medikamenty.

Aštanga hrdajam je přeložena přímo ze sánskrtu a je jedinečná tím, že překladatelem je rodilý mluvčí a zároveň ájurvédský lékař ájurvédáčárja Dr. Govind Rajpoot PhD., který v Evropě působí už více jak dvacet let. Výrazy v sánskrtu jsou vždy uvedeny kurzívou a ve verši doplněny českým významem v závorce. Některé termíny se často opakují, a proto se dále v knize jejich význam už nepřekládá. Výrazy v závorkách jsou většinou uvedeny v první osobě nebo v infinitivu tak, aby je čtenář postupně přijal za vlastní a užíval jako termíny. V sánskrtu se slova skládají, vznikají kombinací a poskládáním jiných slov dohromady, tudíž každé slovo lze postavit dle potřebného specifického významu. Pořadí jednotlivých slov, jejich kombinace a užití v kontextu má různý význam. Proto slovo v sánskrtu často nelze jednoznačně přeložit, lze pouze definovat jeho význam. Právě z tohoto důvodu je důležité, aby překladatel ze sánskrtu byl zároveň i zkušený ájurvédař, který užité výrazy správně pochopí a poté přeloží, resp. definuje. Přestože i čeština je jazyk pestrý a poetický, význam některých výrazů je vystižen přibližně nebo více synonymy. Může se i stát, že jeden výraz je přeložen na různých místech v knize odlišně, ale nejedná se o chybu, důvodem je právě výše uvedené. Problematika přesného překladu je také jedním
z důvodů, proč jsou verše v knize opatřeny vysvětlujícím komentářem. Sánskrt pracuje s rody jinak než čeština a to byl jeden z dalších problémů v překladu, se kterým bylo nutné se vypořádat. Rody nejsou vždy přesně zachovány, určení vychází především z praktických zkušeností editora a kolektivu korektorů. Skloňování termínů v sánskrtu není doporučeno, přestože v běžném hovoru nebo výuce jej čeští praktikanti ájurvédy používají.

Tato kniha je interpretací prvních čtyř kapitol první části „Sútrasthán“. Tyto kapitoly v dohromady 190ti verších představují obecné zásady ájurvédy. Většinu veršů navíc doprovází vysvětlující komentář ájurvédačárja Govind dží, který čtenáři západního světa umožňuje ájurvédu, vědu o životě, lépe pochopit a přijmout. Díky pečlivému překladu a zpracování představuje Aštanga hrdajam
ve 20. století nové informace a myšlenky srozumitelně. Verše Aštanga hrdajam jsou součástí osnov ájurvédského vzdělávání po celém světě.

Obsah kapitol:

Kapitola 1.
Touha po dlouhém životě, Původ ájurvédy, O Aštanga hrdajam, Osm odvětví ájurvédy, Úvod k tridóš, trávení, Dóš viditelné na těle, Tělesná konstituce, Vlastnosti vát, pitt a kaf dóš, Tělesné tkáně a odpady, Přirozenost nárůstu a poklesu dóš, Šest chutí, Zmírnění dóš prostřednictvím chutí, Druhy látek, Vírj – potenciál, Tři druhy vipák, Dvacet gun – vlastností, Příčiny nemoci a zdraví, Definice zdraví a nemoci, Dva druhy nemoci, Působiště nemoci, Vyšetření pacienta, Druhy prostředí, času, terapií, Obecné doporučení při léčbě nemocí tělesných a psychických, faktory léčby.

Kapitola 2
Dinčarjá - denní režim, očista, čištění zubů, Kontraindikace čištění zubů, collyrium, Nasja a gandúša, Abhjang - potírání olejem, cvičení, Masáž po cvičení, kontraindikace nadměrného cvičení, koupel, Stravování a vylučování, Slova moudrosti, Deset hříchů, Režim správného chování - pomoc druhým, soucit a respekt, úcta, prosba, velkorysost a radost, mluvení, laskavost a reflexe, postoj, přetěžování, spánek, nevhodná místa, komunikace, smysly, radost, střední cesta, Osobní hygiena a vizáž, Upozornění při procházkách, Chování ve společnosti, Zatěžování očí a hlavy, Alkohol, Čeho se vyvarovat, Význam učitele v životě, Dobrý člověk, Myslet s chladnou hlavou.

Kapitola 3
Šest ročních období (v Indii), Režim během zimy, Stravování, Vlastnosti a režim během jara, Doporučení na jaře, Nevhodné v období jara, Režim během léta, Varování, Vlastnosti a režim během léta a doporučení, Vlastnosti a režim v období dešťů, Varování, Kyselost žaludku v období dešťů, Detoxikace a stravování v období dešťů, Vhodné a nevhodné v období dešťů, Indický podzim.

Kapitola 4
Vég dhárna - zadržování přirozených tělesných potřeb, Nemoci a léčba zadržování apán váju, Zadržování stolice a moči, zívání, kýchání, žízně, spánku, kašlání, pláče, zvracení, spermatu, Důležitost - odstraňování nečistot, vyživování po odstranění dóš a mal, Doporučení následující po odstranění dóš a mal, Nemoci vznikající externími vlivy, Řešení nidž a ágantu nemocí, Odstranění vlivu ročních období, Rady pro život bez nemoci.

Kapitola 5

Dešťová voda, .. Tekutiny, Mléka, Trk, Ghrt (ghí), Med, ...

Kapitola 6

Rýže a další obiloviny, Luštěniny, Vývary, Placky, Maso různých zvířat, Zelenina, .... konkrétně o bazalce, česneku, cibuli, mrkvi, ... Různé ovoce zejména banány, mango, citron,... O soli, Haritaki, bibhitaki amalaki, trikatu, asafoetidě,....

Kapitola 7

Otrávené potraviny, test jedovatých jídel, nevhodné kombinace, O spánku, O sexu, ...

Formát B5 stojatý, 302 stran, barevná obálka, vnitřní text černobílý,