ÁJURVÉDSKÁ PSYCHOLOGIE TRIGUNA

O knize napsal Pavol Hlôška: Máte v rukou skvost z oblasti ájurvédské literatury. Ájurvédská psychologie je v odborném světě málo popsána, protože vychází z přirozeného chování lidí v Indii. Co je samozřejmé není třeba popisovat. Pro Evropana je třeba vysvětlení pojmů, vzorců a postupů. Govindáčárjadží (Govind – jméno, áčárja – titul mistra učitele, dží – přípona úcty), autor publikace, by řekl, že Evropan potřebuje tabulky. Govindáčárjadžímu se povedlo popsat ájurvédskou psychologii pro Evropana velmi srozumitelně a přehledně.

Když jsem poslouchal jeho výklad na seminářích, nebylo potřeba žádných zvláštních otázek. Vzorec pro Evropana:

Chcete-li mít tuto žádoucí vlastnost, dělejte tuto činnost. Vlastnost se ve vás vytvoří.

Nechcete-li mít tuto nežádoucí vlastnost, nedělejte tuto činnost. Nebojujte s ní, nevšímejte si ji. Vlastnost se nevytvoří nebo již vytvořená zmizí. Geniálně jednoduché.

Psychologie pozoruje a popisuje chování lidí. Chování pochází z myšlenkových vzorců a programů uložených v mysli (man). Vzorce a programy vznikají pozorováním, učením a chováním. Pozorování a učení zprostředkovávají gjánendrije – smyslové funkce a orgány. Je to vstup do psychiky, potrava pro duši. Vyhodnocení vjemů dělá man - mysl. Chování vykonávají orgány konání – karmendrije.

Govindáčárjadží vysvětluje spojování smyslových vjemů se smysly a smyslovými funkcemi. Používá spoustu příkladů, na kterých i neznalý posluchač (na semináři) a čtenář (při čtení) snadno pochopí vztahy a funkce. A samozřejmě výsledky správného nebo nesprávného spojení.

Samjóg = znamená správné spojení, růst, rozvoj a sattvu. Ajóg = nesprávné spojení, pád, destrukce, chátrání, ničení.

Z knihy se dozvíme, že smyslové vjemy v nás vytváří cítění, pocity. Ty jsou na začátku všech činů. Cit v angličtině znamená emotion – hýbat se, nutit ke konání. City nás nutí konat. Jsou proto na začátku veškerého našeho konání.

Toto potvrzuje i moderní věda o mozku. Zjistila, že z vjemů se do mozku rychleji dostávají emoce než racionální část sdělení. Emoce se do centra v mozku dostanou za 0,13 sec, rozumová, věcná část vjemu za 0,40 sec. Čili emoce jsou tři krát rychlejší, a proto nás ovlivňují významněji. Než začne rozum reagovat, jsme ovlivněni citem. Cit již koná.

Tuto funkci cítění a následně konání Govindáčárjadží označuje jako intuice, ahamkár (já konám, aham = já, kar je kořen slova karm = konat). Není proto pravda u nás známé staré rčení „myslím, tedy jsem“, ale pravdivé je „ cítím, tedy jsem“. Žertovně řečeno Govindáčárjadží sděluje novinku starou několik tisíc let.

Ahamkár je jádro každého člověka, vnitřní zdroj a iniciátor. Význam tohoto vnitřního jádra Govindáčárjadží vysvětluje elegantně: „Nikdy si nenechte rozhodit svoje jádro. Jinak vás každý komár zblbne. Ať si svět trhne nohou, vy jste takoví, jací jste.“

Tam hledejme spokojenost. Když si uspokojíme své individuální potřeby, jsme spokojeni. Když uspokojujeme potřeby jiných, když se „staráme o kašičku někoho jiného“, nemusíme být spokojeni. A v nespokojenosti je příčina všech psychických poruch. Každou nespokojeností, jak je vysvětleno v knize, se utváří ajóg. Samjóg je vývoj, kdežto ajóg zhroucení. Čarak, dávný riši, ze kterého spisu čerpáme i my dnes, píše, že ajóg vede ke vzniku nemoci. Tedy nemoc vzniká v psychice. V psychice je původ všech nemocí. Toto je známý poznatek i v naší kultuře, ale ještě jsem se nesetkal s tak přesným, přehledným a praktickým vysvětlením, jak to učí Govindáčárjadží na seminářích nebo v této knize.

Celý postup je následovný: Adharm vzniká ajóg. Ajógem se buduje špatná psychika. Špatnou psychikou se utváří špatná endokrinní soustava a tím pádem je špatný metabolismus, vznikají špatné dhátu (tělesné tkáně) a výsledkem proto nemůže být nic jiného než zhroucené tělo. Nemoci pramení z chyb, a tedy nejsou v bakteriích, epidemiích, ale v adharm. Adharm znamená nedělání správné dharmy. Dharma je, stručně řečeno, plnění povinností, rolí, životních funkcí.

Jádrem ájurvédské psychologie je trigun – nauka o třech mahá gunách: sattva, radžas a tamas. Triguny jsou vlastnosti obsahující velmi hluboké poznání. Žádoucí a nejcennější guna pro ájurvédáře je sattva. Žít sattvicky a získat sattvické vlastnosti zajišťuje životní styl zvaný druhý program. Existují dva programy, ve kterých jako lidé můžeme žít: program manasik (první smyslový program) a program adhjátmik (druhý sattvický program). Prvním programem je řízená každá bytost. Je to instinktivní život, nevědomé reakce na smyslové podněty. Ale nad ním existuje ještě jeden – druhý sattvický program. Je to životní styl vědomých reakcí na podněty. Chci-li, reaguji. Nechci-li, nereaguji, nejsem povinen reagovat. Chceme-li jít cestou ájurvédy, pak je bezpodmínečně nutné, žít podle druhého sattvického programu.

Govindáčárjadží má pro nás jasné, jednoznačné a radostné sdělení: Myšlením, které vede k samjógu (druhý sattvický program átmá), nikdy nemůžete mít nemocnou psychiku. Pochybnostmi a nedůvěrou snižujeme sattvu. Vytváříme nemocnou psychiku. Tolik moudrosti o člověku v tak malém spisu jsem snad ještě neviděl.

Pavol Hlôška

Kdo jsem? Odkud jsem? Proč tu jsem?

Je velmi pravděpodobné, že na tyto a podobné otázky hledala odpověď většina těch, které zaujalo téma této výjimečné knížky a kterým, se díky tomu, dostala do rukou. Je to logické, protože se jedná o zákonitost procesu poznání, poněvadž ájurvédská filosofie jde s psychologií ruku v ruce a psychologie není nic jiného než filosofie.

Pokud chcete psychologii pochopit správně, tak je důležité přemýšlet nad výše uvedenými otázkami a zamýšlet se tak nad vznikem života. Díky ájurvédě totiž máte možnost nalézt na tyto a další podobné otázky odpovědi a zároveň tak poznat a pochopit ještě víc, k čemuž velkou měrou přispívá právě tato kniha, která seznamuje čtenáře s ájurvédskou psychologií a filosofií od úplného začátku

Když se potkají lidé z blízkého okolí, tak si často vzájemně pokládají otázku: “Jak se máš?“ Tento dotaz může být pouze frází či pokusem o rozvinutí konverzace. Dotazovaní zpravidla odpovídají spíše povrchně, jako například: „Mám se dobře“ nebo použijí jinou strohou odpověď. Ten, kdo chce hovor rozvinout, se na toto téma rozpovídá více.

Mnohokrát, když jsem tuto otázku dostala, jsem přemýšlela nad tím, KDO nebo CO vlastně ovlivňuje to, jak vnímám, že se mám, jak se cítím, jak prožívám a podle čeho vyhodnocuji dané situace? A na základě čeho a proč je pak rozděluji na „špatné“ nebo „dobré“, co je za tím? A co se děje v těle, když začnu soudit, že je něco špatné nebo naopak, že je něco dobré? A protože všechno má své důvody, tedy i to, jak se chovám, vnímám, reaguji a konám, tak i tyto reakce mají své příčiny. Díky této knížce je máte možnost odhalit a proniknout tak hlouběji do sebe, do své podstaty. Poodhalíte tím roušku tajemství, kterou jste dříve nedokázali odkrýt a budete schopni pochopit jak sami sebe tak i myšlení, komunikaci, chování a konání lidí z vašeho okolí.

Odpověď na dotaz: „Jak se máš?“ koresponduje s tématem této knížky, protože souvisí s tím, jak člověk myslí, jak přijímá a jak jeho hlava vyhodnocuje dané informace. Podle toho se tak dotyčný cítí, chová, mluví a podle toho tak i koná. Až díky ájurvédě jsem tuto otázku dokázala uchopit tak, abych pochopila a nalezla, pro mě, srozumitelnou odpověď.

A jak se tedy mám?

Mám se tak, jak myslím. Ano, je to tak. Mám se tak, jak myslím a ne jinak. Naše myšlení nás může buď paralyzovat, což je směr k destrukci, která následně směřuje k nemoci (ajóg), nebo naopak pro nás může být osvobozující a povede nás k růstu, vývoji a ke zdraví (samjóg). Tak silnou moc naše hlava má a dá se říct, že příčiny všech nemocí jsou v ní ukryty. Nemoci tedy vznikají v naší hlavě, v naší psychice, tam hledáme jejich původ, protože pochybnostmi, nedůvěrou, chtivostí, chamtivostí, tedy špatným myšlením si nemocnou psychiku nejen vytváříme ale zároveň i udržujeme. A když onemocní psychika, tak je to jenom otázka času, kdy se nějaký problém, symptom, projeví na hmotném těle, protože naše prožívání, emoce a zážitky jsou ovladačem celého našeho těla.

Obsah této knížky vám umožní vstoupit do lidské hlavy, do světa různých pocitů, emocí a energií, ve kterém, abyste se neztratili, naleznete velké množství směrovek, které vás navedou směle dál. Dozvíte se, kde se v hlavě nachází jádro všeho, kde sídlí ta největší řídící jednotka a jak funguje a ovlivňuje své okolí. Nebo jak se vytvářejí naše zážitky, které vidíme, slyšíme, cítíme, nahmatáme, ochutnáme, nad čím se zamyslíme, zkrátka vše co prožíváme. To prožívané následně ovlivňuje naše emoce a ty pak mají vliv na nervovou soustavu. Nabídne se vám tak možnost pochopit, proč si za naše nemoci můžeme my sami a jakým způsobem si je vytváříme.

Jádrem celé ájurvédské psychologie jsou triguny (sattva, radžas a tamas), které sídlí v srdci. Jsou to vlastně naše pocity, které prožíváme, je to záležitost procítění, pochopení a žití. Součástí textu jsou i tabulky, kde najdete rozdělení jednotlivých osobností podle jejich vlastností. Dozvíte se, jakými vlastnostmi se projevuje sattvik laděný člověk, jakými radžasik typ a k jakým inklinuje tamasik typ člověka. Trigun je o velmi hlubokém poznání a jsou základem ájurvédy.

Určitě je pro každého velice zajímavá a přínosná možnost seznámit se podrobněji s jednotlivými osobnostmi a porozumět tak jejich vlastnostem. Odhalením a poznáním nastavených parametrů v hlavě, pak snadno zjistíte, kdo je jaká osobnost a co lze tak od takového člověka očekávat. Zároveň také budete mít možnost odhalit a pochopit stav jeho těla, mysli i duše, protože všechny vlastnosti, kterými se člověk navenek projevuje, předávají tělu energii, která ho ovlivňuje. Toto je směrodatné pro chování, konání a pro celkové bytí člověka. Podle toho se člověk chová a podle toho tak žije. A to je jedno ze základních vodítek pro naše pozorování, poznání a pochopení, pro ájurvédsko-psychologickou diagnostiku.

Dalším klíčovým aspektem pro porozumění, zkoumání či procítění člověka jsou dva programy, kterými jsou lidé ovládáni. První program je smyslový (manasik) a je běžný pro jakoukoliv smyslovou bytost. Druhý program je duševní (adhjátmik), a ten je dostupný pouze pro člověka. A proto každé činy, které člověk provádí, se projevují podle toho, kterým programem je dotyčný ovládán. Každý člověk je tedy řízený dvěma programy, a pokud se chcete seznámit s menu jejich software, porozumět a proniknout hlouběji do jejich podstaty, do podstaty celé ájurvédské psychologie, tak máte právě teď jedinečnou příležitost. Stačí nalistovat první kapitolu a začít číst

Přeji si, aby se setkání s touto mimořádnou knížkou stalo pro každého čtenáře samjóg, který povede k růstu, vývoji, poznání a pochopení sebe sama i svého okolí.

                                                                      Jitka Součkova

Kniha obsahuje tyto kapitoly:
Kál, díša, jóg - řízení celého Vesmíru, Samjóg – Ajóg, Samjóg = růst, Ajóg = pád, Purúš a prakrti, Gigantická startovací schopnost a gigantická síla, Ahamkár, Čistě nehmotná záležitost, Tanmátra, Požadavky pro existenci, Man (mysl) – software, kterým je bytost řízena. Jeho součástí je ahamkár (cítění, intuice). Átma (duše) – to nad myslí, Trigun, Anumán (odhad), Menu softwaru číslo 1: Menu softwaru číslo 2, JEDNOTLIVÉ OSOBNOSTI, 1. SATVIK, Kubera, Gandharva, Jamja, Varuna, Celibát, 2. RÁDŽASIK, Shakunam, Vigján, 3. TÁMSIK, a na závěr několik užitečných slovíček VEG DHARMA, DINČARJA, AMÁNUSAJ, APASMÁRAJ, UNMÁDÁJ, SAMA DÓŠA.